Existuje text neck syndrom doopravdy?

Když hledáte souvislost mezi bolestí krku a telefonem, brzy narazíte na text neck syndrom: představu, že pohled dolů do displeje zatíží krk až 27 kilogramy a opotřebovává páteř. Je to živý obraz. Výzkum za ním je ale tenčí, než naznačují titulky, a studie, které ho ověřovaly na skutečných lidech, ukazují jinam.

Co se myslí text neck syndromem

Text neck, doslova „textový krk“, je název pro polohu, kterou většina z nás zaujímá u telefonu: hlava skloněná dopředu, brada dolů, oči na displeji. Za názvem stojí tvrzení. Když v této poloze vydržíte hodiny denně, namáhá to krční páteř a způsobuje bolest krku.

Výzkumníci, kteří se tématem zabývají, ho popisují jako hypotézu: že poloha krku při psaní a čtení na chytrém telefonu souvisí s nárůstem bolestí krku (Correia a kol., 2021). Podstatné je tu slovo hypotéza. Text neck popisuje polohu a teorii o ní. Otázka je, jestli ta teorie obstojí.

Odkud pochází číslo 27 kilogramů

Nejznámější číslo pochází z krátkého článku, který v roce 2014 publikoval K. K. Hansraj z newyorského pracoviště New York Spine Surgery & Rehabilitation Medicine. Jeho deklarovaným cílem bylo odhadnout síly, které působí na krční páteř, když se hlava sklání víc a víc dopředu (Hansraj, 2014).

Udělal to pomocí modelu krku, ne na lidech. Podle modelu:

• vzpřímená hlava dospělého zatěžuje krk asi 10–12 librami (zhruba 5 kg);
• při sklonu 15 stupňů dopředu stoupne zátěž na 27 liber (asi 12 kg);
• při 30 stupních na 40 liber (asi 18 kg) a při 45 stupních na 49 liber (asi 22 kg);
• při 60 stupních dosáhne 60 liber (asi 27 kg).

Nad 60 stupňů už model číslo udat nedokázal (Naresh-Babu a kol., 2019, shrnutí Hansrajovy práce).

Co model řekne a co ne

Logika je mechanická. Čím dál před páteří hlava je, tím víc síly je potřeba, aby ji tam udržela, trochu jako když držíte tašku v natažené ruce místo u hrudi.

Model je ale výpočet. Popisuje síly v jedné pevné poloze v jednom okamžiku. Nezahrnoval nikoho s bolestí krku ani bez ní, nikoho nesledoval v čase a nezkoumal, jak dlouho lidé hlavu skutečně drží skloněnou nebo jak často se pohnou.

Model vám tedy řekne, že pohled dolů zvyšuje zátěž krku. Neřekne, jestli ta zátěž způsobuje bolest. K tomu je potřeba měřit skutečné lidi.

Co se ukázalo, když vědci měřili skutečné lidi

Právě to si daly za cíl dvě studie.

První se zaměřila na 150 mladých dospělých ve věku 18–21 let z veřejné střední školy v brazilském státě Rio de Janeiro. Každý psal na mobilu textovou zprávu a jeho polohu krku hodnotili dvakrát: sami účastníci a fyzioterapeuti, kteří je pozorovali. Vyplnili také dotazník o bolesti krku a o dalších věcech, které by mohly obraz zkreslit, například o čase stráveném u telefonu, zraku a o tom, jak moc se o své držení těla obávají.

Ať se poloha hodnotila jakkoli, souvislost mezi polohou krku při psaní zpráv a bolestí krku ani mezi polohou a tím, jak často bolest přicházela, se nenašla (Damasceno a kol., 2018). Autoři napsali, že jejich zjištění zpochybňují přesvědčení, že poloha krku při psaní zpráv souvisí s rostoucím výskytem bolesti krku.

Druhá studie, na které se podílela část stejných výzkumníků, položila stejnou otázku větší a starší skupině: 582 dospělým ve věku 18–65 let. Tentokrát se úhel krku měřil přístrojem na měření rozsahu pohybu krční páteře, zatímco lidé psali zprávu na chytrém telefonu, jednou vestoje a jednou vsedě.

Ani jeden úhel nesouvisel s tím, jestli lidé bolest krku mají, jak často přichází ani jak silná je v nejhorších chvílích (Correia a kol., 2021).

Limity těchto studií

Obě studie byly průřezové: každého člověka zachytily jedním momentním snímkem. Poloha změřená při psaní jedné zprávy nemusí odrážet, jak někdo drží telefon celý den. První studie pocházela z jediné školy. A to, že se souvislost nenašla, neznamená důkaz, že na držení těla nikdy u nikoho nezáleží.

Přesto tyto dvě studie testovaly tvrzení o text necku přímo, u 732 lidí dohromady. Ani jedna nenašla to, co představa předpovídá: že krk bolí právě ty, kdo ho při psaní zpráv nejvíc ohýbají.

Telefony a bolest krku: jiná otázka

To neznamená, že telefony nehrají roli. Přehled z roku 2025 spojil sedm studií s 10 715 lidmi s průměrným věkem zhruba mezi 20 a 43 lety. Lidé, kteří chytrý telefon používali nadměrně, měli vyšší šanci na bolest krku než ti, kdo ne, s upraveným poměrem šancí 2,34, tedy víc než dvojnásobnou šancí (Chen a kol., 2025).

Dvě výhrady. Všech sedm studií bylo retrospektivních, takže mohou ukázat souvislost, ale ne příčinu. A lidi porovnávaly podle toho, kolik telefon používají, ne podle úhlu krku. Intenzivní používání telefonu může jít s bolestí krku ruku v ruce kvůli času strávenému v jedné poloze, nebo z důvodů, které s krkem skoro nesouvisejí. Přehled nedokáže říct, co z toho platí.

Vedle studií o držení těla to naznačuje jiný úhel pohledu. Na tom, kolik telefon používáte, může záležet víc než na přesném úhlu, ve kterém ho držíte.

A co předsunutá hlava?

Text neck se týká úhlu krku při pohledu dolů do telefonu. Předsunutá hlava se týká toho, kde vaše hlava obvykle je vůči ramenům, s telefonem i bez něj. Tady vypadají důkazy trochu jinak.

Přehled 15 studií zjistil, že dospělí s bolestí krku měli v průměru hlavu předsunutou víc než dospělí bez bolesti a že výraznější předsunutí šlo u dospělých i starších lidí ruku v ruce s větší bolestí a omezením. U dospívajících se takový rozdíl neukázal. Autoři také zjistili, že ve vztahu hrál důležitou roli věk (Mahmoud a kol., 2019).

I tady šlo o průřezové studie. Nedokážou říct, jestli poloha vede k bolesti, jestli bolest mění to, jak se lidé drží, nebo jestli obojí pohání něco třetího. Pokud vás zajímá, jak je na tom vaše držení těla, jednoduchou kontrolou je test držení těla u zdi.

Existuje tedy text neck syndrom?

Záleží na tom, kterou část tvrzení myslíte.

• Pohled dolů zvyšuje zátěž krku. Říká to počítačový model a mechanika dává smysl.
• Úhel, ve kterém držíte telefon, způsobuje bolest krku. Neprokázáno. Dvě studie, které ho u skutečných lidí měřily, souvislost nenašly.
• Intenzivní používání telefonu jde ruku v ruce s častější bolestí krku. Podle jednoho přehledu pravděpodobně ano, ale dosavadní studie nedokážou říct proč, ani co je příčina a co následek.

Zapadá to do širšího přehodnocování držení těla. V odborném komentáři z roku 2019 skupina autorů upozornila, že rozšířené přesvědčení, že bolest páteře vzniká „nesprávným“ sezením, stáním nebo ohýbáním, postrádá silné důkazy, přestože kolem produktů slibujících nápravu držení těla vyrostl velký byznys (Slater a kol., 2019). Pokud vás některý z nich láká, článek Fungují korektory držení těla? se dívá na důkazy.

Na čem záleží víc než na úhlu

Doporučení britské NHS žádný zakázaný úhel nevyčleňují. NHS uvádí jako častou příčinu bolesti krku špatné držení těla, například dlouhé sezení u stolu, a radí nenechávat krk dlouho ve stejné poloze (NHS). Skotský portál NHS inform uvádí mezi častými příčinami „příliš dlouhé setrvání v jedné poloze“ a doporučuje každou hodinu krátce pohnout krkem (NHS inform).

Společným jmenovatelem je čas v jedné poloze, ne jedna špatná poloha. V praxi to vede k několika nenáročným návykům:

• Často měňte polohu, ať jste u telefonu, notebooku, nebo na gauči.
• Zařaďte do dne krátké přestávky. Jak často se hýbat, rozebíráme v článku o mikropauzách.
• Držte telefon výš, pokud je vám to příjemnější, ale neberte dokonalý úhel jako cíl.
• Zvedněte displej notebooku, pokud na něm pracujete hodiny, ať strávíte méně dne pohledem dolů. Viz práce na notebooku bez namáhání krku.

Pokud vás krk už bolí, užitečnější otázkou je, co pomáhá, a k té existuje víc výzkumu. Prochází ho článek Pomáhá protahování na bolest krku z práce u počítače?

Sledování držení těla v Bavelu využívá pohybový senzor ve vašich AirPods: pozná, kdy se vám hlava předklání, a dá vám vědět. Ve světle výzkumu výše to berte jako pobídku k pohybu nebo změně polohy, ne jako varování, že se něco poškozuje. Jak to funguje, vysvětluje článek Jak mohou AirPods sledovat držení hlavy.

Kdy jít k lékaři

Podle NHS inform bývají potíže s krkem jen zřídka způsobeny vážnou nemocí nebo poškozením a většina nových se zlepší do osmi týdnů. Neodkladně se obraťte na praktického lékaře, a pokud má ordinace zavřeno, na lékařskou pohotovostní službu, pokud:

• si všimnete neobratnosti rukou nebo necitlivosti, brnění či slabosti v jedné nebo obou pažích, které se zhoršují;
• máte od začátku bolesti krku potíže s rovnováhou nebo chůzí;
• bolest krku provází silná bolest hlavy.

Na praktického lékaře se obraťte také tehdy, pokud je vám k tomu celkově špatně, pokud bolest začala během jiné nemoci, například revmatoidní artritidy nebo rakoviny, nebo pokud se objeví rozmazané vidění, zvonění v uších nebo závratě (NHS inform). NHS také radí zajít k praktickému lékaři, pokud bolest nebo ztuhlost krku po několika týdnech neodezní, nepomohly léky proti bolesti nebo máte obavy (NHS). Stránka o bolesti krku z práce u počítače rozebírá příčiny i varovné příznaky podrobněji.