Bolest krku a zad u účetních

Účetnictví je práce u stolu v nejčistší podobě: obrazovky, tabulky, papíry a dlouhé dny, které se při roční uzávěrce ještě prodlužují. Čekali byste, že bolest krku a zad u účetních bude mít za sebou hromadu studií. Nemá. Když jsme pro tuto stránku prohledávali lékařskou literaturu, nenašli jsme žádnou solidní studii, která by měřila, jak často mají bolest krku nebo zad právě účetní. Skoro všechno níže proto pochází z výzkumu kancelářských pracovníků, lidí pracujících s počítačem a bankovních zaměstnanců a je to tak i označeno.

Bolest krku a zad u účetních: co o ní víme?

Přímo velmi málo. Nepřímo docela dost, protože se tahle práce hodně podobá jiným kancelářským profesím, které výzkum zkoumal.

• Kancelářští pracovníci. V průzkumu mezi 1 185 kancelářskými pracovníky z 54 pracovišť mělo 63 % za poslední rok potíže pohybového aparátu, které přičítali práci. Nejčastěji šlo o hlavu a krk (42 %) a kříž (34 %), dále o horní část zad (28 %) a zápěstí a ruce (20 %) (Janwantanakul a kol., 2008).
• Bankovní zaměstnanci, nejbližší finanční profese, o které existuje hodně výzkumu. Metaanalýza 28 studií zjistila, že onemocnění pohybového aparátu mělo 67,8 % bankovních zaměstnanců, nejčastěji v kříži (49,2 %), krku (46,1 %), horní části zad (42,1 %) a ramenou (34,9 %) (Marzban a kol., 2024).

Bankovnictví není účetnictví a průzkum z jedné skupiny pracovišť není vaše kancelář. Berte tato čísla jako rozumné očekávání pro finanční práci vsedě u obrazovky, ne jako měření vaší profese.

Co k běžné kancelářské práci přidává účetnictví

Hlavní sezóna

Jedna věc se u účetních změřit podařila: hodiny. Ve studii auditorů a účetních z jedné celostátní americké firmy vzrostla průměrná pracovní doba ze 49 hodin týdně před hlavní sezónou (u nás období uzávěrek a daňových přiznání) na zhruba 63 hodin během ní. Vyhoření přitom stouplo na úroveň, kterou autoři označili za jen vzácně popsanou (Sweeney a Summers, 2002). Ta studie ale zkoumala vyhoření, ne bolest.

Co dělají hodiny u obrazovky navíc s tělem, víme ze studií lidí pracujících s počítačem. Ve sledování 2 576 uživatelů počítače souviselo téměř nepřetržité používání počítače s více než dvojnásobnou šancí, že se objeví potíže s rukou a zápěstím (poměr šancí 2,3), potíže s krkem ale nepředpovídalo. Malý vliv na vlastní práci předpovídal obojí (Jensen, 2003). Pokud si chcete spočítat svůj vlastní rok, sečte ho kalkulačka sezení, a co výzkumníci myslí pojmem sedavý způsob života, vysvětluje slovník.

Termíny ve svalech

Časový tlak se v těle projeví rychle. V laboratorní studii upravovalo 15 lidí text s myší pod časovým tlakem a slovním provokováním. Stoupla jim srdeční frekvence, krevní tlak i aktivita svalů ruky, předloktí a trapézového svalu a změnila se i síla stisku tlačítka myši a pohyby zápěstí (Wahlström a kol., 2002). Autoři nedokázali říct, jestli to způsobil samotný stres, nebo rychlejší práce, a krátké sezení v laboratoři není měsíční uzávěrka.

Tabulky, numerická klávesnice a myš

Práce s čísly obvykle znamená klávesnici v plné velikosti a její numerická část odsouvá myš dál do strany. V laboratorní studii s 30 dospělými vedla klávesnice bez numerické části, díky níž byla myš blíž ke středu, k neutrálnější poloze ramene a o něco menšímu záklonu zápěstí, s malým rozdílem ve svalové aktivitě. Nejneutrálnější ze všech byla myš mezi klávesnicí a tělem, nejméně neutrální klávesnice na výsuvné desce a myš nahoře na stole (Dennerlein a Johnson, 2006).

Britský úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Health and Safety Executive, HSE) to shrnuje jednoduše: myš má být v linii s loktem (HSE). Pokud numerickou klávesnici používáte celý den, praktickou možností je samostatný numerický blok, který odsunete stranou, když přejdete k myši.

Práce z papírů

Faktury, výpisy a vytištěné sestavy často leží naplocho na stole vedle klávesnice, takže se celý den díváte dolů a zase nahoru. U 52 lidí pracujících s počítačem, z nichž polovina měla bolest krku, snížilo psaní z dokumentu v držáku místo z dokumentu ležícího na stole pohyby hlavy a aktivitu horní části trapézového svalu (Subramaniam a Singh, 2021). Proč se poloze se skloněnou hlavou věnuje tolik pozornosti, vysvětluje stránka předsunutá hlava.

Co obvykle pomáhá

Nastavte si stůl před uzávěrkou, ne během ní

Standardní nastavení podle britského HSE zahrnuje výšku sedáku, při které jsou přední i zadní část stehen podepřené rovnoměrně, opěradlo, které podpírá bedra, mezeru dva až tři centimetry mezi přední hranou sedáku a zadní stranou kolena a klávesnici těsně pod výškou loktů (HSE). Krok za krokem to prochází návod jak nastavit kancelářskou židli a výchozí výšky podle vaší postavy nabídne kalkulačka výšky stolu.

Od nábytku ale nečekejte zázraky. Cochranův přehled 15 studií u kancelářských pracovníků nenašel u většiny fyzických úprav pracoviště důkaz vlivu na potíže s krkem a pažemi, a to včetně úpravy pracoviště a stolu pro práci vsedě i vestoje (každé testované v jedné studii) (Hoe a kol., 2018).

Naplánujte přestávky do dlouhých týdnů

Zákon ve Velké Británii ukládá zaměstnavatelům plánovat práci s obrazovkou tak, aby v ní byly přestávky nebo změny činnosti, délku ani četnost ale nestanoví. HSE upozorňuje, že ve většině profesí lze práci s obrazovkou přerušit jinými úkoly, například poradou nebo telefonátem, a že tam, kde přirozené změny nejsou, je třeba přestávky naplánovat (HSE). V Česku nařízení vlády č. 361/2007 Sb. u trvalé práce se zobrazovací jednotkou (4 hodiny za směnu a déle) vyžaduje bezpečnostní přestávky 5–10 minut nejpozději po každých 2 hodinách, případně střídání činností (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). V hlavní sezóně se počítá i telefonát, cesta k tiskárně nebo kontrola u kolegova stolu.

Důkazy jsou skromné: stejný Cochranův přehled našel důkazy velmi nízké kvality, že přestávky navíc snižovaly nepohodlí krku, ramen a předloktí u pracovníků zadávajících data (Hoe a kol., 2018). Jak často se hýbat, rozebírá stránka mikropauzy.

Cvičení, které přežije i uzávěrku

Nejlepší důkazy má cvičení, pro záda i pro krk. U kříže zjistila metaanalýza 21 studií, že cvičení v kombinaci se vzděláváním snížilo riziko nové epizody bolesti asi o 45 %; samotné vzdělávání ne (Steffens a kol., 2016). U krku a ramen zjistila studie s 198 pracujícími dospělými s častou bolestí, že dvě minuty posilování denně, pět dní v týdnu, snížily bolest po deseti týdnech o 1,4 bodu na desetibodové škále (Andersen a kol., 2011). Tak krátkou rutinu udržíte i během náročné uzávěrky snáz než hodinu v posilovně.

Kdy jít k lékaři

Britská NHS doporučuje zajít k praktickému lékaři s bolestí zad, která se nezlepšila po několika týdnech domácí péče, brání vám v běžných denních činnostech, nelepší se odpočinkem nebo je horší v noci, případně vychází z horní části zad mezi lopatkami, a ne z kříže. Pokud silná bolest začne náhle nebo se rychle zhoršuje, vyhledejte lékaře ještě týž den (praktického lékaře, mimo ordinační hodiny lékařskou pohotovostní službu). Volejte záchrannou službu 155 (nebo 112) nebo jeďte na urgentní příjem, pokud bolest provází necitlivost, brnění nebo slabost v obou nohou, ztráta citu v okolí genitálií nebo konečníku nebo změny v ovládání močení či stolice (NHS). Podrobněji jsou varovné příznaky popsané na stránkách bolest beder při sezení a bolest krku z práce u stolu.

Kam zapadá Bavelu

Krátký vstupní dotazník Bavelu se ptá, kde vás bolí, jak moc, jak dlouho a kolik hodin trávíte u počítače, a podle toho sestaví plán. Na dlouhé dny má denní cvičení krátkou verzi a protažení u stolu na dvě až čtyři minuty se vejdou mezi dva klienty. Všechna cvičení navrhli a natočili fyzioterapeuti a jde o vedení ke cvičení, ne o diagnózu ani léčbu.