Hypermobilita kloubů

Hypermobilita kloubů znamená, že se některé nebo všechny vaše klouby hýbou dál než u většiny lidí; lidově se říká, že má někdo „gumové“ klouby. Když hypermobilitu provázejí potíže, britská NHS mluví o syndromu hypermobility kloubů. Obvykle se projeví u dětí a mladých lidí a s věkem se často zlepšuje (NHS).

Jak častá je hypermobilita kloubů?

Velmi. V průzkumu mezi 12 853 dospělými ve skotském Aberdeenu a anglickém Cheshiru bylo jako hypermobilních vyhodnoceno 18,3 % (Mulvey et al., 2013). Ohebnost sama o sobě problém není; i mezi lidmi se syndromem hypermobility kloubů jsou někteří, kteří nemají vůbec žádné potíže (NHS).

Hypermobilita se může vyskytovat v rodinách. Klouby jsou volné, protože vazy, které je mají zpevňovat, jsou slabé, a tato slabost pochází z kolagenu, který je jiný než u ostatních lidí (NHS).

Kdy se z hypermobility stává syndrom?

Britská NHS uvádí příznaky, které ukazují na syndrom hypermobility kloubů: častá únava i po odpočinku, opakující se bolest a ztuhlost kloubů nebo svalů, opakovaná podvrtnutí a natažení, vykloubení, špatná rovnováha nebo koordinace, tenká pružná kůže a potíže s močovým měchýřem nebo střevy. Praktický lékař ho obvykle posuzuje podle Beightonova skóre, tedy podle toho, jak daleko se ohnou vybrané klouby (NHS).

Názvy se mezitím změnily. V roce 2017 navrhla mezinárodní skupina odborníků označení „poruchy hypermobilního spektra“ (hypermobility spectrum disorders) pro hypermobilitu s potížemi, která neodpovídá žádnému konkrétnímu syndromu (Castori et al., 2017). Nejznámějšími konkrétními syndromy jsou Ehlers-Danlosovy syndromy (Castori et al., 2017), skupina dědičných onemocnění pojivové tkáně, z nichž nejčastější je hypermobilní typ. Jeho genetická příčina zatím není známá (Ravi & Daley, 2026). Většina odborníků považuje syndrom hypermobility kloubů za součást stejného spektra (NHS).

Způsobuje hypermobilita bolest?

Souvislost existuje, ale je mírná. Ve velkém britském průzkumu uváděli hypermobilní lidé chronickou rozšířenou bolest o něco častěji, 18,5 % oproti 15,8 %. Po zohlednění věku, pohlaví, práce, kouření, alkoholu a pohybové aktivity uváděli nejtěžší rozšířenou bolest zhruba 1,6krát častěji. Autoři upozornili, že část rozdílu mohou vysvětlovat faktory, které neměřili, například psychická zátěž (Mulvey et al., 2013). Bolest, která trvá měsíce, je samostatné téma, kterému se věnuje heslo chronická bolest.

U ramene NHS uvádí nestabilitu, někdy právě kvůli hypermobilitě, jako jednu z příčin brnění, necitlivosti nebo slabosti paže či pocitu, že rameno cvaká nebo se zasekává (NHS). Častější potíže s ramenem spojené s prací u stolu popisuje stránka o bolesti ramene z práce u počítače.

Co pomáhá a co to znamená při práci u stolu

Vyléčit se hypermobilita nedá a hlavní léčbou je posílení svalů a zlepšení kondice, aby byly klouby lépe chráněné. NHS doporučuje začít jemným cvičením s malým nárazovým zatížením, protože úplná nečinnost může potíže zhoršit. Radí také nepřetahovat klouby jen proto, že to jde, a vyhýbat se dlouhým úsekům opakované činnosti díky pravidelným přestávkám, čemuž říká rozvržení zátěže (pacing) (NHS).

Výzkum za cvičením je skromný. Přehled našel jen čtyři studie; lidé se postupem času zlepšovali, ale nebyl přesvědčivý doklad, že by cvičení bylo lepší než kontrolní skupina nebo že by byl lepší nějaký konkrétní typ cvičení (Palmer et al., 2014).

Pro hypermobilního člověka, který celý den sedí, z těchto doporučení plyne několik praktických změn:

• Síla místo protahování. Pokud snadno dosáhnete konce svého rozsahu, dál se protahovat není cílem. Proč dává smysl budovat sílu, vysvětluje článek Protahovat, nebo posilovat? a izometrické cvičení je jeden ze způsobů, jak zatížit svaly, aniž byste klouby dostávali na hranici rozsahu.
• Rozvržení zátěže. Rada NHS o pravidelných přestávkách se přirozeně potkává s mikropauzami během dlouhého psaní na klávesnici nebo práce s myší.

Kdy jít k lékaři

Zajděte k praktickému lékaři, pokud si myslíte, že vy nebo vaše dítě můžete mít syndrom hypermobility kloubů. Lékař vás může poslat k fyzioterapeutovi, ergoterapeutovi nebo podiatrovi, a pokud je bolest silná, i do ambulance léčby bolesti (NHS).