Fascie

Fascie (česky také povázky) jsou pojivová tkáň, která obaluje, odděluje a propojuje svaly, orgány a další struktury těla. Lékařské texty se shodují, že obklopuje každou strukturu, výzkumníci se ale dodnes neshodnou na jediné definici toho, kde fascie začíná a kde končí (Bordoni et al., 2025).

Co přesně jsou fascie?

Záleží na tom, koho se zeptáte. Anatomická definice popisuje fascii jako jakoukoli pojivovou tkáň pod kůží, kterou lze při pitvě oddělit a která upíná, obaluje a odděluje svaly a orgány. Mezinárodní společnost pro výzkum fascií (Fascia Research Society) používá širší pojem „fasciální systém“, který bere fascie, šlachy, vazy a blány jako jednu souvislou síť (Bordoni et al., 2025). Společnost se pokusila názvosloví sjednotit formálním procesem odborného konsenzu (Schleip et al., 2019).

Zmatek je starý. Dva výzkumníci zabývající se fasciemi v roce 2009 varovali, že slovo může být tak vágní, že neznamená o moc víc než „nějaký druh pojivové tkáně“, a zahrnuje řídké i husté, povrchové i hluboké vrstvy (Langevin & Huijing, 2009). Když vám tedy někdo řekne, že máte stažené fascie, je na místě se zeptat, kterou tkáň má na mysli.

Fascie a bolest v kříži

Nejvíce zkoumanou fascií v souvislosti s bolestí zad je torakolumbální fascie (fascia thoracolumbalis), vrstvený plát v bedrech. Její husté vrstvy oddělují řidší tkáně, díky nimž po sobě vrstvy při předklonu normálně kloužou (Langevin et al., 2011).

• Dokáže vnímat bolest. Studie jejího nervového zásobení, prováděná převážně na potkanech, zjistila, že je hustě zásobená senzitivními nervovými zakončeními, včetně vláken, o nichž se předpokládá, že vedou bolest. Její nejhlubší vrstva kryje svaly podél páteře, tedy skupinu, k níž patří vzpřimovače páteře (Tesarz et al., 2011).
• U některých lidí s bolestí zad méně klouže. U 121 dospělých ukázal ultrazvuk při pasivním předklonu asi o 20 % menší posun vrstev uvnitř této fascie u těch 71, kteří měli bolesti zad déle než rok (Langevin et al., 2011).
• Na snímcích vypadá jinak. Metaanalýza 14 zobrazovacích studií z roku 2026 ji u lidí s bolestí v kříži našla silnější, tužší a na ultrazvuku světlejší a silnější fascie šla ruku v ruce s vyšším hodnocením bolesti. Zda méně klouže, zůstalo nejasné: dvě studie, které to zkoumaly, ukázaly opačným směrem (Wilke et al., 2026).

Co tyto studie ukázat nemohou, je to, co bylo dřív. Autoři studie se 121 lidmi připustili, že menší klouzání může souviset s tím, že lidé hýbou trupem jinak, se změnami v samotné tkáni, nebo s obojím (Langevin et al., 2011). Žádná z nich neměřila dobu sezení, takže oblíbená představa, že práce u stolu fascie „slepí“, ověřená není. Omezit dlouhé nepřerušované sezení má smysl z jiných důvodů, o kterých píšeme v hesle sedavý způsob života a na stránce o bolesti v kříži při sezení.

Dají se fascie uvolnit?

„Uvolnění fascií“ se často popisuje jako protažení nebo rozpuštění stažené tkáně. Matematický model tří typů lidské fascie naznačil něco jiného: deformovat pevnou fascii stehna nebo chodidla byť jen o 1 % by vyžadovalo síly daleko za běžným rozsahem, který terapeut dokáže vyvinout. Pocit uvolnění, který terapeuti cítí, tedy nemůže pocházet ze změny tvaru těchto tkání, i když měkčí a tenčí fascie by se deformovat mohly (Chaudhry et al., 2008).

To neznamená, že manuální léčba nic nedělá:

• U chronické bolesti v kříži našel přehled osmi randomizovaných studií s 375 lidmi, že myofasciální uvolnění mírně zlepšilo bolest a funkci, bez jasného vlivu na kvalitu života nebo pohyblivost. Studie byly malé a nízké kvality (Wu et al., 2021).
• Ve 21 studiích masážní válec před cvičením mírně zlepšil pružnost a po cvičení zmírnil svalovou bolest. Autoři celkově hodnotili účinky jako malé (Wiewelhove et al., 2019).

Britský NICE doporučuje manuální léčbu bolesti v kříži, například mobilizaci kloubů nebo masáž, zvážit jen jako součást balíčku péče, jehož součástí je cvičení (NICE NG59). Víc o manuální léčbě krku najdete v článku Pomáhá masáž na bolest krku?

Propojují svaly fasciální řetězce?

Někteří terapeuti popisují „myofasciální řetězce“, které se táhnou celým tělem. Přehled 62 pitevních studií našel silné důkazy pro tři ze šesti navrhovaných řetězců, včetně jednoho podél zadní strany těla, a žádné pro navrhovaný řetězec po přední straně. Jak moc tato spojení ovlivňují pohyb nebo bolest, zůstává otevřenou otázkou (Wilke et al., 2016). Bolestivé uzlíky ve svalech jsou samostatné téma, kterému se věnuje heslo myofasciální bolestivý syndrom.