Slovník · Pojem

Meziobratlová ploténka

23 polštářků, které tvoří zhruba čtvrtinu až třetinu délky páteře. Každý den ztrácejí a znovu nabírají tekutinu a reagují na to, jak se hýbete.

Aktualizováno 9. listopadu 20263 min čtení Napsal tým Bavelu

Meziobratlová ploténka je jeden z polštářků mezi obratli páteře. Dospělý jich má 23: šest v krku, 12 v hrudní páteři a pět v bederní části. Mezi prvními dvěma krčními obratli ploténka není a ta nejnižší leží v místě, kde bederní páteř navazuje na křížovou kost. Dohromady tvoří ploténky zhruba čtvrtinu až třetinu délky páteře (Waxenbaum et al., 2026).

K čemu meziobratlová ploténka slouží?

Každá ploténka spojuje obratel nad sebou s obratlem pod sebou. Ploténky umožňují páteři ohýbat se a přitom zůstat stabilní, rozkládají tlakové zatížení a brání tomu, aby se kosti páteře dotýkaly (Waxenbaum et al., 2026).

Jak je ploténka stavěná?

Ploténka má tři části (Waxenbaum et al., 2026):

  • Jádro (nucleus pulposus), rosolovitý střed, který tvoří z 66–86 % voda. Velkou část této vody v něm drží molekula zvaná agrekan. Jádro odolává stlačení a umožňuje každému úseku páteře ohnout se. Víc u hesla jádro ploténky.
  • Vazivový prstenec (anulus fibrosus), prstenec z 15–25 vrstev kolagenu kolem jádra. Vlákna v každé vrstvě běží pod úhlem asi 60 stupňů vůči vláknům v té sousední, podobně jako zkřížená výztuž v radiálních pneumatikách, a díky tomu je prstenec velmi pevný. Víc u hesla vazivový prstenec.
  • Chrupavčité krycí destičky, které ploténku ukotvují k obratlům nad ní a pod ní.

Proč jste večer menší?

Ploténky každý den ztrácejí a znovu nabírají tekutinu. V malé studii s osmi mladými dospělými se jejich výška během dne měnila v průměru o 19,3 mm, tedy asi o 1,1 % tělesné výšky. Víc než polovina denního úbytku nastala během první hodiny po vstávání a asi 70 % se vrátilo v první polovině noci (Tyrrell et al., 1985). Tlakové čidlo v ploténce jednoho dobrovolníka ukázalo totéž zevnitř: během sedmi hodin spánku tlak stoupl z 0,1 na 0,24 MPa, jak ploténka znovu nasávala tekutinu (Wilke et al., 1999).

Co dělá sezení s ploténkami?

Nejznámější měření pocházejí od téhož dobrovolníka, pětačtyřicetiletého muže s čidlem ve zdravé bederní ploténce (Wilke et al., 1999):

  • uvolněný stoj: 0,5 MPa
  • sezení bez opěradla: 0,46 MPa
  • uvolněné sezení, které autoři nazvali „nonšalantní“: 0,3 MPa
  • sezení se zády zcela zakulacenými dopředu: 0,83 MPa
  • stoj v předklonu: 1,1 MPa

Sezení tedy pro ploténky není automaticky náročnější než stání. Zakulacení zad, tedy flexe páteře, tlak ale zvýšilo. Autoři došli k závěru, že je důležité často měnit polohu, protože to pomáhá tekutině, a s ní i živinám, proudit do ploténky a z ní. Zároveň pečlivě upozornili, že šlo o jediného člověka.

Malá studie s magnetickou rezonancí vyšetřila 12 lidí před čtyřmi hodinami sezení a po nich, a to ve dvou dnech. Po nepřerušeném sezení ztratila ploténka L4–L5 trochu na výšce. Ve dni, kdy lidé každých 15 minut změnili polohu a protáhli se, nebyla změna významná (Billy et al., 2014). Zda to má význam pro bolest, studie nezkoumala. Praktické způsoby, jak den rozdělit, najdete u mikropauz a kalkulačka času stráveného vsedě vám ukáže, kolik hodin na židli trávíte.

Může pohyb ploténky posílit?

Dlouho se mělo za to, že se ploténky mění příliš pomalu, než aby na cvičení reagovaly. Studie z roku 2017 zjistila, že pravidelní běžci měli ploténky lépe hydratované, bohatší na molekuly vázající vodu a větší než lidé, kteří neběhají. Podle záznamů aktivity souvisel se zdravějšími ploténkami pohyb v tempu svižné chůze nebo pomalého běhu, zatímco vysoce nárazová aktivita, pomalá chůze a statické polohy ne (Belavý et al., 2017). Studie porovnávala skupiny v jednom okamžiku, takže příčinu prokázat nemůže, autoři ji ale označili za první doklad u lidí, že cvičení může ploténkám prospívat. Viz také článek Pomáhá chůze při bolesti zad?

Ploténky a věk

Změny plotének na snímcích jsou u lidí bez bolesti velmi časté. V přehledu zahrnujícím 3 110 lidí bez bolesti zad se degenerace ploténky objevila u 37 % dvacetiletých a u 96 % osmdesátiletých (Brinjikji et al., 2015). To je dobré vědět dřív, než začnete příliš vykládat zprávu ze snímku, která zmiňuje degeneraci ploténky nebo protruzi ploténky. Když materiál ploténky vyhřezne a tlačí na nerv, podívejte se na heslo výhřez ploténky.

Na co se lidé ptají

Kolik má člověk meziobratlových plotének?

Páteř dospělého má 23 plotének: šest v krku, 12 v hrudní části a pět v bederní části. Mezi prvními dvěma krčními obratli ploténka není a ta nejnižší leží mezi posledním bederním obratlem a křížovou kostí.

Proč jsem ráno vyšší než večer?

Ploténky během dne pod zátěží ztrácejí trochu tekutiny a vleže ji znovu nabírají. V malé studii s osmi dospělými se výška během dne měnila asi o 19 mm a víc než polovina denního úbytku nastala během první hodiny po vstávání.

Škodí sezení ploténkám?

Není to tak jednoznačné, jak se často tvrdí. U jednoho dobrovolníka s tlakovým čidlem v bederní ploténce byl tlak při sezení bez opěradla o něco nižší než při uvolněném stoji, zatímco sezení se zcela zakulacenými zády ho zvýšilo. Malá studie s magnetickou rezonancí zjistila, že bederní ploténka po čtyřech hodinách nepřerušeného sezení trochu ztratila na výšce, ale když lidé každých 15 minut změnili polohu, změna nebyla významná.

Může pohyb ploténkám prospět?

Existují první náznaky, že ano. Pravidelní běžci měli bederní ploténky lépe hydratované a větší než lidé, kteří neběhají, a se zdravějšími ploténkami souvisel pohyb v tempu svižné chůze a pomalého běhu, ne vysoce nárazová aktivita. Studie porovnávala skupiny a příčinu a následek prokázat nemůže.

Pojmy na této stránce

Zdroje

  1. Waxenbaum JA, Reddy V, Futterman B. Anatomy, Back, Intervertebral Discs. StatPearls (NCBI Bookshelf), 2026.
  2. Tyrrell AR, Reilly T, Troup JD. Circadian variation in stature and the effects of spinal loading. Spine, 1985.
  3. Wilke HJ, Neef P, Caimi M, Hoogland T, Claes LE. New in vivo measurements of pressures in the intervertebral disc in daily life. Spine, 1999.
  4. Billy GG, Lemieux SK, Chow MX. Changes in lumbar disk morphology associated with prolonged sitting assessed by magnetic resonance imaging. PM&R, 2014.
  5. Belavý DL et al. Running exercise strengthens the intervertebral disc. Scientific Reports, 2017.
  6. Brinjikji W et al. Systematic literature review of imaging features of spinal degeneration in asymptomatic populations. AJNR American Journal of Neuroradiology, 2015.

Tato stránka vysvětluje téma obecně. Nejde o diagnózu a nenahrazuje lékaře ani fyzioterapeuta. Pokud něco silně bolí, zhoršuje se nebo to provází necitlivost, slabost či horečka, vyhledejte lékaře.

V aplikaci Bavelu

Cvičení pro záda v Bavelu navrhli a natočili fyzioterapeuti, s krátkými protaženími, která vás rozhýbou přímo u stolu.

Cviky navržené a natočené fyzioterapeuty, ve vašem iPhonu.

Stáhnout v App Storu