Degenerace ploténky

Degenerace ploténky (také degenerativní onemocnění ploténky nebo osteochondróza) je označení pro změny meziobratlových plotének, které ukáže rentgen nebo magnetická rezonance: ploténky ztratily vodu a výšku, často jsou vyklenuté nebo mají drobné trhlinky ve vnějším prstenci. Navzdory slovu „onemocnění“ většinou popisuje, jak ploténky stárnou. Přehled 3 110 lidí bez jakékoli bolesti zad našel degeneraci ploténky u 37 % dvacetiletých a 96 % osmdesátiletých (Brinjikji et al., 2015). V krku označuje britská NHS stejný proces jako cervikální spondylózu, „běžnou součást stárnutí“, a uvádí, že mnoho lidí nemá žádné příznaky (NHS).

Co se s ploténkou děje, když stárne?

Každá meziobratlová ploténka má rosolovitý střed, jádro ploténky (nucleus pulposus), uložený v pevném vazivovém prstenci (anulus fibrosus). S věkem jádro vysychá a ztrácí část molekul, které vážou vodu. Ploténka pak hůř tlumí nárazy a snižuje se, což je jeden z důvodů, proč lidé ve stáří trochu ztrácejí na výšce. Prstenec slábne a snáz se trhá, chrupavčité krycí destičky se ztenčují a vznikají drobné trhlinky (Kenhub).

Nižší ploténka mění i své okolí: vaz uvnitř páteřního kanálu, drobné klouby na zadní straně páteře, takzvané facetové klouby, a otvory, kterými vystupují nervy. U starších lidí je to hlavní příčina zúžení páteřního kanálu a nervové bolesti spojené s degenerací ploténky (Raj, 2008).

Způsobuje degenerace ploténky bolest?

Někdy ano, ale samotný snímek to nepozná. Přehled z roku 2015 došel k závěru, že mnoho takových nálezů je nejspíš součástí běžného stárnutí a s bolestí nesouvisí, a že je třeba je číst spolu s příznaky konkrétního člověka (Brinjikji et al., 2015).

Bezvýznamné ale také nejsou. Druhá metaanalýza 3 097 dospělých do 50 let zjistila, že degenerace ploténky, protruze plotének, výčnělky a výhřezy jsou častější u lidí s bolestí zad než bez ní (Brinjikji et al., 2015). U mladších dospělých tedy tyto nálezy v průměru souvisejí s bolestí zad, i když je má i spousta lidí, které záda nebolí.

Způsobuje ji sezení nebo těžká práce?

Studie páteře dvojčat (Twin Spine Study) porovnávala dvojčata s velmi odlišným pracovním i volným životem a zjistila, že dědičnost má na degeneraci plotének v bederní páteři výrazný vliv. Navzdory velkým rozdílům ve fyzické zátěži během dospělosti byl účinek na ploténky překvapivě malý. Kouření mělo malý vliv, řízení a vibrace vozidla zjevně degeneraci neurychlovaly a objevily se dokonce náznaky, že běžná zátěž může ploténce prospívat. Autoři došli k závěru, že starý model „opotřebení“ se nepotvrdil (Battié et al., 2009).

Tyto studie srovnávaly těžší a lehčí fyzickou práci, nikoli sezení u stolu, ale zpochybňují představu, že každodenní používání ploténky prostě obrušuje. U změn v krku uvádí britská NHS jako rizikové faktory ještě dřívější úraz krku a výskyt v rodině (NHS).

Co diagnóza znamená pro léčbu?

Většinou totéž jako u jiných bolestí zad a krku. Britský NICE nedoporučuje u bolesti dolní části zad rutinní zobrazovací vyšetření mimo specializovaná pracoviště a doporučuje rady k samostatnému zvládání potíží, pokračování v běžných činnostech a zvážení skupinového cvičebního programu (NICE). U potíží s krkem navrhuje britská NHS šetrné cviky na krk, zachování běžných činností a fyzioterapii, pokud se stav do několika týdnů nezlepší (NHS). Viz bolest v kříži při sezení a Pomáhá chůze na bolest zad?

Kdy k lékaři

U krku zajděte k praktickému lékaři, pokud bolest nebo ztuhlost neodezní ani po několika týdnech. Co nejdříve, ještě týž den, k praktickému lékaři (mimo ordinační hodiny na lékařskou pohotovostní službu) jděte při silné bolesti krku, která začala náhle, při tíze nebo slabosti v pažích či nohou, při brnění v paži spolu s bolestí krku nebo paže a při bolesti mezi lopatkami. Záchrannou službu 155 (nebo 112) volejte při nových potížích s chůzí, ztrátě kontroly nad močením nebo stolicí nebo náhlé neobratnosti (NHS). U dolní části zad volejte 155 (nebo 112) při bolesti, brnění nebo slabosti v obou nohou nebo při změnách v kontrole močení či stolice (NHS).