Whiplash

Whiplash je poranění krku způsobené prudkým pohybem hlavy, nejčastěji při dopravní nehodě, uklouznutí či pádu nebo sportovním úrazu. Česky se mu říká také švihové poranění nebo distorze krční páteře. Typickými příznaky jsou bolest a ztuhlost krku, bolesti hlavy a bolest a svalové křeče v ramenou a pažích; objevit se mohou až po několika hodinách. Britská NHS uvádí, že se whiplash obvykle zlepší do 2–3 měsíců, i když někoho potíže trápí déle (NHS). Ve výzkumu se mu obvykle říká whiplash-associated disorder (WAD) a dělí se podle závažnosti.

Jak dlouho trvá, než se whiplash zlepší?

Přehled 38 skupin lidí sledovaných po autonehodách zjistil, že podstatná část z nich se zotaví během prvních 3 měsíců. Potom se zotavování zastaví a bolest ani omezení se už příliš nemění (Kamper a kol., 2008).

Mezinárodní pracovní skupina odhadla, že zhruba polovina lidí s whiplash poraněním udává bolest krku ještě rok po úrazu. Pomalejší zotavení předpovídala silnější bolest, víc příznaků a větší omezení na začátku. Okolnosti samotné nehody, například směr nárazu nebo typ opěrky hlavy, většinou ne. Roli ale hrálo, co lidé prožívali potom: pasivní způsob zvládání potíží, skleslá nálada a strach z pohybu souvisely s pomalejším nebo neúplným zotavením (Carroll a kol., 2008). To jsou příklady takzvaných žlutých vlajek a strach z pohybu má vlastní heslo kineziofobie.

Co po whiplash poranění pomáhá?

Britská NHS radí pokračovat v běžných činnostech, i když to trochu bolí, protože to zotavení urychluje. Nenechávejte krk dlouho v klidu a nenoste krční límec, nepomáhá. Bolest může zmírnit paracetamol nebo ibuprofen (NHS).

Víc léčby jasně neznamenalo lepší výsledky:

• Akutní whiplash. Ve studii britské NHS ve 12 nemocničních organizacích nemělo proškolení personálu urgentních příjmů v radách k aktivnímu přístupu u 3 851 pacientů žádný vliv na omezení krku o rok později. U 599 lidí, jejichž potíže přetrvávaly, přineslo až šest sezení fyzioterapie po 4 měsících mírný přínos oproti jediné konzultaci s radami, po 8 a 12 měsících už ne (Lamb a kol., 2013).
• Chronický whiplash. U 172 lidí s potížemi trvajícími déle než 3 měsíce nebyl komplexní fyzioterapeutický cvičební program na bolest účinnější než rady, a to v žádném okamžiku do jednoho roku (Michaleff a kol., 2014).

Když bolest krku přetrvává, častým zdrojem jsou drobné klouby v zadní části krční páteře. U 50 lidí s chronickou bolestí krku po whiplash poranění, vyšetřených dvojitě zaslepenými nervovými blokádami, mělo 54 % bolestivé facetové klouby (Barnsley a kol., 1995).

Návrat k práci u stolu

Stejná rada zůstat v pohybu platí i během pracovního dne. Britský úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (HSE) uvádí, že krátké a časté přestávky od práce u obrazovky jsou lepší než delší a méně časté a že by vám přestávky měly umožnit vstát a projít se, nebo aspoň změnit polohu (HSE). Jak je do dne zařadit, popisují mikropřestávky, širší souvislosti najdete na stránce bolest krku z práce u počítače.

Potřebujete rentgen?

Většinou ne. Kanadské pravidlo pro krční páteř (Canadian C-spine rule) vzniklo na datech 8 924 dospělých při plném vědomí, ošetřených na urgentních příjmech po tupém poranění hlavy nebo krku, z nichž 1,7 % mělo závažné poranění krku. Vymezuje znaky vysokého rizika, například věk 65 let a víc, nebezpečný mechanismus úrazu nebo mravenčení v končetinách, i znaky nízkého rizika, třeba jednoduchý náraz zezadu nebo bolest krku, která začala až později, a podle nich se rozhoduje, kdo zobrazovací vyšetření potřebuje (Stiell a kol., 2001). Víc o zobrazovacích vyšetřeních najdete v hesle rentgen.

Kdy jít k lékaři

Zajděte k praktickému lékaři, pokud se potíže do týdne nezlepší, léky proti bolesti nezabírají nebo máte obavy. Požádejte praktického lékaře o urgentní vyšetření, mimo ordinační hodiny se obraťte na lékařskou pohotovostní službu, pokud po poranění krku máte silnou bolest i přes léky, brnění nebo mravenčení na jedné nebo obou stranách těla, potíže s chůzí nebo se vzpřímeným sezením, náhlý pocit elektrického výboje v krku a zádech, který může vystřelovat do rukou a nohou, nebo slabost v rukou, pažích či nohou. Dokud o tom nemluvíte s lékařem, neřiďte auto ani nejezděte na kole (NHS).