Kineziofobie

Kineziofobie je přehnaný strach z pohybu a fyzické aktivity, který vychází z pocitu zranitelnosti, z obavy z bolestivého zranění nebo jeho opakování (Neblett et al., 2016). Řečeno obyčejně: bolí vás záda, začnete věřit, že předklon, zvedání nebo cvičení něco poškodí, a pro jistotu se začnete hýbat méně. Je to pochopitelná reakce na bolest, ne povahová vada, ale může nenápadně ztížit uzdravení.

Odkud tento pojem pochází

Kineziofobie patří do modelu strachu a vyhýbání (fear-avoidance), který byl poprvé popsán v roce 1983. Model popisuje dva způsoby, jak reagovat na strach z bolesti. Když se obávanému pohybu postavíte, strach má časem tendenci slábnout. Když se mu vyhýbáte, strach spíš přetrvává a může vést k bedlivějšímu sledování těla, zda se neobjeví známky poškození, k opatrnému, šetrnému pohybu a k postupné ztrátě kondice, protože děláte méně (Vlaeyen & Linton, 2000).

Jak se kineziofobie měří?

Obvyklým nástrojem je dotazník zvaný Tampská škála kineziofobie (Tampa Scale for Kinesiophobia). Původní verze měla 17 položek, později se ukázalo, že lépe funguje verze se 13 položkami. U 912 lidí s dlouhodobou bolestí svalů a kloubů šlo vyšší skóre ruku v ruce s horším výkonem v testu zvedání břemene a s větší bolestí, horší náladou, větší úzkostí z bolesti a větším omezením (Neblett et al., 2016). Jde o nástroj pro klinickou praxi a výzkum; doma je užitečným krokem prostě všimnout si, jestli se začínáte některým věcem vyhýbat.

Co ukazuje výzkum

• Souvisí s větším omezením. Přehled 63 studií, které zahrnuly 10 726 lidí s chronickou bolestí svalů a kloubů, našel silné doklady, že větší kineziofobie jde ruku v ruce s větší bolestí a omezením, a středně silné doklady, že předpovídá zhoršování omezení v čase. Změny intenzity bolesti nepředpovídala a většina studií zachycovala jen jeden okamžik, takže příčinu a následek lze těžko oddělit (Luque-Suarez et al., 2019).
• Záleží na načasování. U nespecifické bolesti dolní části zad předpovídala přesvědčení spojená se strachem a vyhýbáním pracovní výsledky, například nenávrat do práce, nejjasněji v subakutní fázi, zhruba mezi čtvrtým týdnem a třetím měsícem. V prvních dvou týdnech a poté, co bolest trvala déle než tři měsíce, většinou nic nepředpovídala (Wertli et al., 2014).
• Mění pohyb i bez bolesti. Z 57 dospělých bez bolesti ti, kteří měli větší strach z bolesti, ohýbali při zvedání 5kg krabice méně bederní páteř (Knechtle et al., 2021).

Proč na strachu z pohybu záleží u práce u stolu

Kancelářský život je plný varování před „špatným držením těla“ a výzev k „ochraně zad“. Výzkumníci z oboru fyzioterapie upozorňují, že rozšířené přesvědčení, že bolest páteře vzniká z „nesprávného“ sezení, stání nebo ohýbání, nemá silné opodstatnění (Slater et al., 2019). Spolu s bolavými zády se z takového sdělení může stát úzkostlivě nehybné sezení, vyhýbání se předklonům a vynechávání pohybu.

Doporučené postupy ukazují opačným směrem. Britský institut NICE radí lidem s bolestí dolní části zad poskytnout informace o jejich obtížích a povzbudit je, aby pokračovali v běžných činnostech (NICE NG59). U ischiasu britská NHS uvádí, že i když pohyb bolí, neškodí a může vám pomoci uzdravit se rychleji (NHS). Lékaři a fyzioterapeuti řadí strach z pohybu mezi žluté vlajky, psychologické signály, že bolest může trvat déle.

Co pomáhá při kineziofobii?

Jeden dobře ověřený přístup pracuje s pohybem a přesvědčeními současně. Ve studii RESTORE dostalo 492 lidí s chronickou, omezující bolestí dolní části zad buď obvyklou péči, nebo kognitivně funkční terapii, s pohybovými senzory poskytujícími zpětnou vazbu, nebo bez nich. Jde o individuální přístup, který se vedle pohybu zaměřuje i na neužitečné myšlenky, emoce a chování spojené s bolestí. Při nejvýše sedmi sezeních a jednom posilovacím sezení vedla terapie k velkému zlepšení v omezení běžných činností oproti obvyklé péči a účinek trval i po roce. Studie měřila omezení v činnostech, ne samotný strach (Kent et al., 2023).

Víc o tom, jak se bolest zad obvykle vyvíjí, najdete v článku Přejde bolest zad sama? a na stránce o bolesti beder ze sezení.

Kdy je opatrnost na místě

Strach není vždy přehnaný. Volejte záchrannou službu 155 (nebo 112) nebo jeďte na urgentní příjem, pokud bolest zad provází bolest, brnění, slabost nebo necitlivost obou nohou, ztráta citlivosti v oblasti genitálií nebo konečníku, změny v ovládání močového měchýře nebo střev či bolest na hrudi, nebo pokud bolest začala po vážném úrazu. Zajděte k praktickému lékaři, pokud se bolest po několika týdnech nezlepšila, v noci se zhoršuje nebo ji provází nevysvětlitelný úbytek hmotnosti (NHS). To jsou varovné příznaky (red flags), které je potřeba prověřit dřív, než vám kdokoli řekne, ať se dál hýbete.