Žluté vlajky (yellow flags)

Žluté vlajky (anglicky yellow flags) jsou psychické a sociální faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že bolest zad přetrvá nebo začne člověka výrazně omezovat. Termín se nejdřív používal pro psychosociální faktory, které po vzniku bolesti pohybového aparátu předpovídají omezení v běžném životě (disabilitu). Novější práce ho spíš vyhrazují pro psychické faktory a sociální a pracovní faktory posuzují zvlášť (Nicholas a kol., 2011).

Jsou protějškem červených vlajek, tedy varovných příznaků. Červené vlajky jsou známky možné vážné příčiny, například zlomeniny, infekce nebo nádoru. Žluté vlajky o páteři samotné neříkají nic; pomáhají odhadnout, jak se bude vyvíjet běžná bolest zad.

Co patří mezi žluté vlajky?

Nejlépe doložené jsou tyto faktory:

• Psychická nepohoda a skleslá nálada. Přehled prospektivních studií zjistil, že psychická nepohoda (distres) a depresivní nálada, v menší míře i somatizace (tělesné příznaky spojené s psychickou nepohodou), předpovídaly přechod z akutní do chronické bolesti. Doklady pro katastrofizaci, tedy očekávání toho nejhoršího, byly slabší (Pincus a kol., 2002).
• Strach z pohybu a vyhýbání se mu (anglicky fear-avoidance beliefs), tedy přesvědčení, že aktivita ublíží. U bolesti zad trvající méně než 6 měsíců souvisela silná přesvědčení tohoto typu s větší bolestí a omezením a s menší šancí na návrat do práce (Wertli a kol., 2014). Strachu z pohybu se věnuje heslo kineziofobie.
• Způsob zvládání. Po whiplash poranění souvisel pasivní způsob zvládání bolesti, skleslá nálada a strach z pohybu s pomalejším nebo neúplným zotavením (Carroll a kol., 2008).

Nic z toho neznamená, že je bolest „jen v hlavě“. Bolest je skutečná; žluté vlajky popisují, co zvyšuje pravděpodobnost, že přetrvá.

Jak se žluté vlajky zjišťují?

Nejznámějším nástrojem ve Velké Británii je dotazník STarT Back, vyvinutý v anglických ordinacích praktických lékařů. Má 9 otázek: na bolest v noze, jinou bolest, omezení, to, jak moc bolest obtěžuje, a 5 psychosociálních položek na katastrofizaci, strach, úzkost a depresi. Podle skóre se lidé řadí do skupiny s nízkým, středním nebo vysokým rizikem nepříznivého průběhu (Hill a kol., 2008).

Britský NICE doporučuje zvážit podobný nástroj při prvním kontaktu se zdravotníkem u každé nové epizody bolesti dolní části zad. Lidé s nízkým rizikem by dostali jednodušší podporu, jako je uklidnění, rada zůstat aktivní a vedení k vlastní péči, lidé s vyšším rizikem intenzivnější podporu, například cvičební programy, s manuální terapií nebo bez ní (NICE).

Pomáhá, když se žlutým vlajkám věnuje pozornost?

Může, i když ne všude. Ve studii s 851 lidmi s bolestí zad v deseti anglických ordinacích praktických lékařů zlepšila péče přizpůsobená rizikové skupině podle STarT Back omezení víc než běžná osvědčená praxe po 4 i 12 měsících, s malou velikostí účinku, a byla levnější (Hill a kol., 2011). Když se stejný přístup zaváděl v šesti amerických klinikách primární péče, lékaři nástroj použili zhruba u poloviny pacientů, svá doporučení ale nezměnili a nezměnily se ani výsledky pacientů (Cherkin a kol., 2018).

Napříč studiemi přinášelo cílení na žluté vlajky, zvlášť když jsou výrazné, soustavněji příznivé výsledky než jejich přehlížení (Nicholas a kol., 2011). Léčba, která se zaměřila na strach z pohybu a vyhýbání se mu, dopadla lépe než léčba postavená čistě na biomedicínském vysvětlení (Wertli a kol., 2014).

Co to znamená, když sedíte u stolu a bolí vás záda

Většina bolestí zad se zlepší během několika týdnů (NHS); viz nespecifická bolest zad a Přejde bolest zad sama? Pokud se spolu s bolestí přidávají obavy o záda, stres nebo skleslá nálada, stojí za to říct o tom praktickému lékaři nebo fyzioterapeutovi, ne si to nechávat pro sebe. Britská NHS radí zajít k lékaři, pokud bolest těžko zvládáte, a mezi možnostmi, které lidem pomáhají bolest zad zvládat, uvádí kognitivně-behaviorální terapii (NHS). Článek Může stres způsobit bolest zad? se této souvislosti věnuje podrobněji.