Přejde bolest zad sama? A za jak dlouho?

Většina lidí s bolavými zády doufá v totéž: pár dní to vydržím a samo se to spraví. Přejde bolest zad sama, a za jak dlouho? Někdy ano. Dlouhodobé studie ale vyprávějí méně pohodlný příběh.

Prvních šest týdnů

Zpočátku jsou zprávy převážně dobré. Přehled spojil data 33 skupin pacientů, celkem přes 11 000 lidí, a sledoval jejich bolest od začátku obtíží. Ve skupinách s novou, akutní epizodou klesla průměrná bolest ze 52 bodů ze 100 na 23 po šesti týdnech, na 12 po šesti měsících a na 6 po roce. Ve skupinách, kde bolest trvala už delší dobu, klesala pomaleji: z 51 na 33 po šesti týdnech a na 23 po roce (Menezes Costa a kol., 2012).

Většina zlepšení přišla během prvních šesti týdnů. Potom se pokrok zpomalil.

To odpovídá oficiálním doporučením. Britská NHS uvádí, že bolest zad se obvykle zlepší během několika týdnů, ale někdy může trvat déle nebo se vracet (NHS). Světová zdravotnická organizace (WHO) píše, že u většiny akutních bolestí beder příznaky odezní samy a většina lidí se dobře zotaví (WHO, 2023).

Co se děje po roce

Přehled 11 studií sledoval lidi, kteří kvůli bolesti beder přišli k praktickému lékaři. Po třech měsících mělo bolest stále 67 % z nich. Po roce stále 65 % (Itz a kol., 2013).

Jak to jde dohromady s průměrem 6 bodů ze 100? Oba přehledy měřily něco jiného. Jeden průměroval, jak moc to bolí, druhý počítal, kolik lidí má vůbec nějakou bolest. Trocha zbytkové bolesti průměrem skoro nepohne, ale do kolonky „nezotavil se“ se počítá.

Záleží i na tom, co se za zotavení považuje. Ve studiích, kde zotavení znamenalo žádnou bolest, mělo po roce bolest stále 71 % lidí; při volnějších definicích 57 %. Číslo se lišilo i podle země, od 41 % v australských studiích po 69 % v evropských a amerických. Závěr autorů byl nekompromisní: předpoklad, že se většina lidí zotaví sama, není podložený.

Bolest se v prvních týdnech obvykle zlepší. Jen často neodejde úplně.

Takže přejde bolest zad sama? A za jak dlouho?

U většiny lidí zčásti. To nejhorší obvykle odezní během několika týdnů. Mírná bolest často přetrvává a u menší skupiny se z ní stane dlouhodobý problém.

Rozsáhlý přehled v časopise The Lancet popisuje, kdo je k tomu náchylnější. Velmi silná bolest na začátku, psychická tíseň a bolest na více místech těla zároveň zvyšují šanci, že se bolest zad stane trvalou a omezující (Hartvigsen a kol., 2018).

Proč se jasná příčina najde jen zřídka

Asi 90 % bolestí beder je podle WHO „nespecifických“. To neznamená, že si bolest člověk vymýšlí. Znamená to, že téměř u všech lidí s bolestí zad nelze určit konkrétní zdroj a jen malá část má dobře pochopenou příčinu, jako je zlomenina, nádor nebo infekce (Hartvigsen a kol., 2018). Bolest může vycházet z kloubů, plotének nebo svalů dolní části zad, třeba z vzpřimovače páteře, který vede po obou stranách páteře, ale vyšetření ji k jednomu z nich obvykle přiřadit nedokáže.

Potřebujete snímek?

Většinou ne. Přehled 33 zobrazovacích studií u 3 110 lidí, které záda nebolela, našel degeneraci plotének u 37 % dvacetiletých a u 96 % osmdesátiletých. Vyklenutí plotének ve stejném věkovém rozpětí stoupalo z 30 % na 84 %. Autoři došli k závěru, že mnoho těchto nálezů patří k normálnímu stárnutí a s bolestí nesouvisí (Brinjikji a kol., 2015).

Proto britský institut NICE nedoporučuje rutinní zobrazovací vyšetření bolesti beder mimo specializovanou péči (NICE NG59). Nález „opotřebení“ může znít hrozivě, a přitom popisuje změny, které má i mnoho stejně starých lidí bez bolesti.

A když bolest přejde

Jiná studie sledovala 250 lidí, kterým bolest zad odezněla. Do dvanácti měsíců se 69 % z nich vrátila. U 40 % byla nová epizoda tak silná, že je omezovala v běžném dni, a 41 % znovu vyhledalo péči (da Silva a kol., 2019). Polovina měla novou epizodu zhruba do 139 dní, tedy za něco přes čtyři a půl měsíce.

Stejná studie zkoumala, co návrat předpovídá. Vystoupily tři věci: časté nepohodlné polohy, sezení přes pět hodin denně a více než dvě předchozí epizody. Té druhé se lidé u stolu vyhnou jen těžko. Dlouhé úseky sedavého chování se rychle sčítají, jak ukazujeme v článku Kolik času za rok prosedíte?

Tenhle vzorec zná spousta lidí, kteří pracují vsedě: pár špatných dní, návštěva u fyzioterapeuta, úleva, pár dobrých týdnů, a bolest je zpátky.

Proto také WHO považuje bolest beder za hlavní příčinu disability, tedy zdravotního omezení, na světě. V roce 2020 postihovala 619 milionů lidí (WHO, 2023).

Co opravdu pomáhá

Dobrá zpráva je, že nejspolehlivější odpověď je zároveň ta nejobyčejnější: cvičení.

• U lidí, jejichž bolest zad se stala dlouhodobou, zjistil Cochraneův přehled 249 studií cvičení, že pohybová terapie snižuje bolest ve srovnání s žádnou léčbou nebo běžnou péčí. Vycházel přitom z 35 studií (asi 2 700 lidí), které právě toto srovnání dělaly (Hayden a kol., 2021). Na stupnici 0–100 hodnotili lidé, kteří cvičili, svou bolest zhruba po třech měsících asi o 15 bodů lépe. Vliv na omezení v každodenním životě byl menší, asi 7 bodů. Autoři hodnotili jistotu důkazů jako střední: studie pojímaly cvičení různě a mnohé byly malé, v průměru s 98 lidmi.
• Pokud jde o prevenci návratu bolesti, cvičení spojené s poučením o bolesti zad snížilo riziko nové epizody v následujícím roce asi o 45 %. Samotné cvičení ho snížilo asi o třetinu (Steffens a kol., 2016). Přehled spojil 21 studií s více než 30 000 lidmi. Důkazy byly střední kvality pro cvičení s poučením a nízké až velmi nízké kvality pro samotné cvičení. Samotné poučení, bederní pásy ani vložky do bot bolesti zad podle všeho nepředcházely.

Zůstaňte aktivní, neodpočívejte

Odpočinek působí jako rozumná volba, ale důkazy ho nepodporují. U akutní bolesti beder zjistil Cochraneův přehled malé zlepšení bolesti i hybnosti, když lidé dostali radu zůstat aktivní, místo aby leželi v posteli (Dahm a kol., 2010). NHS radí zůstat aktivní, snažit se pokračovat v běžných denních činnostech a neležet dlouho v posteli.

Doporučení NICE říká totéž po svém: dát lidem informace o bolesti zad, povzbudit je, aby pokračovali v běžných činnostech, a u epizody nebo vzplanutí zvážit skupinový cvičební program. Zároveň nedoporučuje bederní pásy a korzety (NICE NG59). Pokud vás láká pomůcka, která vás má držet zpříma, podívejte se na článek Fungují korektory držení těla?

Háček je ve slově pravidelně. Většina z nás cvičí, když to bolí, a přestane, když to bolet přestane. A právě tehdy se začíná chystat další epizoda.

Návyky, které pomáhají u stolu

Nic z toho nenahrazuje cvičení ani odborné vyšetření. Jde prostě o způsoby, jak strávit méně hodin v jedné poloze.

• Přerušujte sezení. Pravidelně vstaňte a projděte se, i krátce. Jak často, rozebíráme v článku o mikropauzách.
• Přizpůsobte si pracoviště. Použijte kalkulačku výšky stolu a návod na nastavení kancelářské židle, a pokud pracujete z gauče nebo od kuchyňského stolu, i průvodce home office.
• Při vzplanutí žijte normálně, jak jen to bolest dovolí, a nečekejte s pohybem, až bolest odezní.
• Pokračujte, i když přestane bolet. Krátké pravidelné lekce se udržují snáz než velké plány, i když u beder jsou spíš začátkem než celou odpovědí (Stačí dvě minuty cvičení denně?).

Víc o tom, proč sezení zatěžuje bedra, najdete na stránce o bolesti beder při sezení.

Kdy jít k lékaři

Britská NHS radí zajít k praktickému lékaři, pokud se bolest po několika týdnech domácí péče nezlepšila, brání vám v běžných činnostech, nebo máte obavy či to nezvládáte. K praktickému lékaři jděte také tehdy, pokud máte bolest zad a k tomu jste bez snahy zhubli, máte na zádech bulku nebo otok či se jejich tvar změnil, bolest se v klidu nezlepšuje nebo je horší v noci, zhoršuje se při kýchání, kašli nebo na stolici, nebo vychází z horní části zad mezi lopatkami, a ne z beder (viz bolest mezi lopatkami).

Co nejdřív se objednejte k praktickému lékaři, mimo ordinační hodiny vyhledejte lékařskou pohotovostní službu, pokud je vám horko nebo zima, třesete se nebo je vám celkově špatně, nebo je bolest silná a začala náhle či se rychle zhoršuje.

Volejte záchrannou službu 155 (nebo 112), nebo jeďte na urgentní příjem, pokud bolest zad provází:

• bolest, brnění, slabost nebo necitlivost v obou nohách
• ztráta citu v okolí genitálií nebo konečníku
• změny v močení nebo vyprazdňování, například potíže s močením nebo únik moči či stolice
• změny v tom, jak při sexu cítíte penis nebo pochvu, nebo potíže s erekcí či dosažením orgasmu
• bolest na hrudi
• bolest, která začala po vážné nehodě, třeba autonehodě

Pokud se bolest po několika týdnech nezlepší, NHS mezi možnou léčbou uvádí skupinové cvičení a fyzioterapii. V Británii se lze v mnoha oblastech objednat k fyzioterapii v rámci NHS i bez praktického lékaře; v Česku se na postup zeptejte svého praktického lékaře. Pokud zvažujete fyzioterapii jako samoplátce, podívejte se, kolik stojí fyzioterapie.

Kde pomůže Bavelu

Bavelu je tu pro týdny, kdy nic nebolí. Jeho denní cvičení navrhli a natočili fyzioterapeuti a mají krátkou i plnou verzi. Protažení u stolu trvají dvě až čtyři minuty, takže se k nim dostanete, i když vám je bolest zrovna nepřipomíná.

Pokud je bolest silná, náhlá, zhoršuje se, přišla po úrazu nebo ji provází necitlivost či slabost, jděte nejdřív k lékaři. Aplikace nabízí vedené cvičení, ne diagnózu ani léčbu.