Vyplatí se polohovací stůl?

Vyplatí se polohovací stůl? Mnoha lidem, kteří celý den sedí, ano, pokud ho budou používat ke změnám polohy během dne, ne ke stání celé hodiny. Ve studiích zkrátily polohovací stoly sezení v práci zhruba o hodinu denně i víc a možná trochu zmírní nepohodlí v bedrech. Kalorií navíc spálí velmi málo a dlouhé stání na místě přináší vlastní potíže. Co výzkum zjistil, jak dlouho stát a kdy stejnou službu udělá levnější změna.

Co polohovací stůl doopravdy změní?

Hlavní, co polohovací stůl mění, je, jak dlouho sedíte. Cochraneův přehled 34 studií s 3 397 pracovníky zjistil, že polohovací stoly zkrátily sezení v práci v prvních třech měsících asi o 100 minut denně a mezi třetím a dvanáctým měsícem asi o 57 minut denně. Autoři hodnotili důkazy jako málo kvalitní a žádná studie nesledovala lidi déle než rok. Pevné stoly na stání nedopadly lépe než polohovací a u stolů s běžeckým pásem nebo šlapadly byl účinek nejasný (Shrestha a kol., 2018).

Jak to může vypadat, ukazuje roční studie v jedné z nemocničních organizací britské zdravotní služby NHS v Anglii. Ve studii SMArT Work rozdělili 146 kancelářských pracovníků z 37 kancelářských týmů do dvou skupin. Jedna dostala výškově nastavitelný stůl a k tomu krátký seminář, cíle pro sezení a stání, zpětnou vazbu a pravidelný koučink; druhá pokračovala jako dřív. Po dvanácti měsících seděla skupina se stoly asi o 83 minut méně za pracovní den než srovnávací skupina. Uváděla také lepší pracovní výkon, zapojení do práce a kvalitu života a menší únavu a úzkost, i když pracovní neschopnost se nezměnila (Edwardson a kol., 2018).

Všimněte si, že stůl přišel s celým balíčkem podpory. Na tom záleží, protože samotný stůl často skončí jako stůl na sezení. Ergonomické doporučení Cornellovy univerzity uvádí, že používání polohovacích stolů rychle upadá a po měsíci většina lidí sedí celou dobu, nejmenuje ale studie, o které se to opírá (Cornell University Ergonomics Web).

Pomáhá polohovací stůl na bolest zad?

Možná trochu, a hlavně tím, že přeruší dlouhé sezení.

• Přehled osmi studií našel s polohovacími stoly malé zmírnění nepohodlí v bedrech, zhruba o 0,3–0,5 bodu na desetibodové škále. Všichni účastníci byli na začátku bez bolesti zad a autoři upozornili, že žádná studie nezkoumala lidi, kteří už bolest zad mají, ani kolik stání je potřeba (Agarwal a kol., 2018).
• V pětidenní laboratorní studii dělalo 23 kancelářských pracovníků s nadváhou nebo obezitou svou běžnou práci buď vsedě, nebo střídali sezení a stání každých 30 minut. Při střídání uváděli menší únavu a o 32 % menší nepohodlí v bedrech. Soustředění hodnotili lépe vsedě a celková produktivita byla podobná (Thorp a kol., 2014).

Háček je v tom, že s potížemi se zády souvisí i příliš mnoho stání. Přehled 49 studií s více než 88 000 lidmi zjistil, že stání přes čtyři hodiny za pracovní den souviselo s potížemi s bedry, s asi 1,3krát vyšší šancí. Většina studií byla průřezová, takže autoři označili své závěry za předběžné (Coenen a kol., 2018). A v laboratorní studii s 20 dospělými, kteří dvě hodiny pracovali na počítači vestoje, stouplo nepohodlí ve všech měřených částech těla, zpomalily se reakce a otekly bérce, i když tvořivé řešení problémů se zlepšilo (Baker a kol., 2018).

O polohovacích stolech a krku existuje mnohem méně výzkumu. Ať pracujete jakkoli, monitor musí být ve správné výšce; viz nastavení monitoru. Pokud vás trápí bedra, co dalšího pomáhá, rozebírá stránka o bolesti beder při sezení.

Je stání zdravější než sezení?

Ne tak, jak lidé často doufají.

Kalorie. Přehled 46 studií s 1 184 lidmi zjistil, že stání spálí asi o 0,15 kcal za minutu víc než sezení. U člověka s hmotností 65 kg přidá výměna šesti hodin sezení za stání asi 54 kcal denně. Autoři spočítali, že za rok by se to mohlo nasčítat, pokud se nic jiného nezmění (Saeidifard a kol., 2018).

Srdce a oběh. U 83 013 dospělých z britské studie UK Biobank, kteří nosili akcelerometr na zápěstí, nesouvisel čas strávený stáním s nižším rizikem srdečních onemocnění ani mrtvice. Stání přes dvě hodiny denně souviselo s vyšším rizikem potíží s oběhem, jako jsou křečové žíly a chronická žilní nedostatečnost, asi o 11 % vyšším za každou půlhodinu navíc (Ahmadi a kol., 2024). V kanadském Ontariu sledovala studie 7 320 pracovníků asi dvanáct let a zjistila, že práce převážně vestoje souvisela se zhruba dvojnásobným rizikem srdečního onemocnění oproti práci převážně vsedě (Smith a kol., 2018). Šlo o práci celý den na nohou, ne o lidi z kanceláře, kteří střídají polohy, ale připomíná to, že stání na místě není opakem sezení.

Doporučení Cornellovy univerzity to říká bez obalu: celodenní stání je nezdravé a samotné stání nestačí; krev do svalů rozproudí až pohyb. Širší obraz sezení a zdraví najdete v článku Je sezení nové kouření?

Jak dlouho stát u polohovacího stolu?

Ideální poměr žádná studie neotestovala, takže doporučení vycházejí z názorů odborníků a krátkých studií.

• Mezinárodní stanovisko odborníků navrhlo, aby lidé pracující u stolu nejprve mířili na dvě hodiny denně stání a lehké aktivity, třeba pomalé chůze, během pracovní doby a postupně došli ke čtyřem hodinám. Autoři otevřeně přiznali, že důkazy za tím jsou převážně observační nebo krátkodobé (Buckley a kol., 2015).
• Alan Hedge z Cornellovy univerzity doporučuje cyklus zhruba 20 minut sezení, 8 minut stání a 2 minuty pohybu. Za 7,5hodinový den to dělá asi pět hodin sezení, dvě hodiny stání, půl hodiny pohybu a 16 přechodů ze sedu do stoje (Hedge, Cornell). Hlavní stránka Cornellovy univerzity o sezení a stání dodává, že přesné načasování není zásadní: cílem je změnit polohu každých 20–30 minut.
• Laboratorní studie výše střídala polohu každých 30 minut a potíže v observačních datech se objevovaly u oběhu nad dvě hodiny stání denně a u beder nad čtyři hodiny za pracovní den.

Dohromady z toho vychází rozumný začátek: pár hodin stání denně rozložených do krátkých úseků, s trochou pohybu při každé změně polohy. Doporučení Cornellovy univerzity i laboratorní studie kladou důraz spíš na časté změny než na denní součet. Rozdělit den mezi sezení, stání a pohyb vám pomůže plán práce ve stoje.

Správné nastavení

Polohovací stůl ve špatné výšce jen přesune námahu jinam. Výška pro sezení a pro stání se liší a liší se i správná výška monitoru. Kalkulačka výšky stolu vám podle vaší výšky dá výchozí hodnoty pro židli, stůl na sezení, stůl na stání a horní okraj monitoru. Na hodiny vsedě pořád záleží i na židli, takže se podívejte na nastavení kancelářské židle, a pokud pracujete z domova, i na průvodce home office. Kontrola pracoviště projde zbytek vašeho stolu podle britských doporučení k ergonomii práce u obrazovky.

Levnější způsoby, jak sedět méně

Stůl není jediný způsob, jak omezit sedavé chování. Ve stejném Cochraneově přehledu zjistila jedna studie, že krátké přestávky na jednu až dvě minuty každou půlhodinu zkrátily sezení v práci asi o 40 minut denně ve srovnání se dvěma patnáctiminutovými přestávkami. Upozornění na počítači spolu s informacemi nepřineslo v prvních třech měsících jasný rozdíl, v jedné studii ale ano po třech až dvanácti měsících. Samotné informace nebo poradenství krátkodobě jasný rozdíl nepřinesly (Shrestha a kol., 2018). Důkazy pro všechny tyto možnosti byly málo kvalitní.

Jak často se hýbat, rozebíráme v článku o mikropauzách, a připomenout vám to může časovač přestávek. Pár protažení kyčlí o přestávce je jednoduchý způsob, jak po dlouhém sezení změnit polohu. Pokud rozhodujete za celou kancelář, výsledek studie SMArT Work naznačuje, že stoly s podporou udělají víc než samotné stoly; viz naše stránka pro firmy.

Vyplatí se tedy polohovací stůl?

Polohovací stůl se vám nejspíš vyplatí, pokud většinu pracovního dne prosedíte, opravdu budete několikrát denně měnit polohu a chcete jednoduchý způsob, jak přerušit dlouhé sezení. Nepohodlí v bedrech může trochu zmírnit.

Spíš se nevyplatí, pokud od něj čekáte, že vám pomůže zhubnout nebo vyléčí bolest zad, kterou už máte, nebo pokud plánujete stát celé hodiny v kuse. A pokud máte napjatý rozpočet, hodně udělají i pravidelné krátké přestávky a dobře nastavená židle a monitor. Článek Kolik času za rok prosedíte? vám dá vaše vlastní hodiny do souvislostí.

Kdy jít k lékaři

Nový stůl není léčba. Britská NHS radí zajít k praktickému lékaři, pokud se bolest zad po několika týdnech nezlepšila, brání vám v běžných činnostech nebo je horší v noci. Volejte záchrannou službu 155 (nebo 112), nebo jeďte na urgentní příjem, pokud bolest zad provází necitlivost nebo slabost v obou nohách, ztráta citu v okolí genitálií nebo konečníku nebo změny v ovládání močového měchýře či střev (NHS).

Dvou- až čtyřminutová protažení u stolu v Bavelu, která navrhli a natočili fyzioterapeuti, se vejdou do chvil, kdy měníte polohu.