Svalová dysbalance

Svalová dysbalance je volný pojem pro rozdíl mezi svaly, které mají spolupracovat: jedna strana těla silnější než druhá, nebo jedna svalová skupina zkrácenější, slabší či aktivnější než skupina, která působí proti ní. Lékaři a fyzioterapeuti jím vysvětlují držení těla a bolest, nejznáměji v „zkřížených syndromech“ Vladimíra Jandy, které popisují dvojice zkrácených a oslabených svalů křížících se v horní a dolní části těla (Russin et al., 2026).

Co svalová dysbalance znamená v praxi?

Protože se dá měřit několika způsoby, pojem zahrnuje dost odlišné věci. Tři příklady ukazují, jak různě se používá a jak smíšené jsou výsledky:

• Síla vlevo a vpravo. Ze 163 vysokoškolských sportovců a sportovkyň potřebovaly ženy, jejichž síla extenzorů kyčle se mezi levou a pravou stranou lišila víc, v následujícím roce častěji léčbu bolesti dolní části zad. U mužů taková souvislost nebyla a léčbu potřebovalo celkem jen 13 sportovců, takže čísla jsou malá (Nadler et al., 2001).
• Délka svalu. Klasickým příkladem jsou „zkrácené flexory kyčle“. Ze 118 dospělých měli lidé s bolestí dolní části zad o něco kratší flexory kyčle, ale po zohlednění dalších faktorů už bolest zad s jejich délkou samostatně nesouvisela (Eimiller et al., 2026).
• Které svaly odvádějí práci. U lidí s bolestí krku byly hluboké flexory krku méně aktivní a objevoval se trend k vyšší aktivitě kývače hlavy (Falla et al., 2004). Kancelářské pracovnice s bolestí krku měly také horní část trapézového svalu, která se po úkolech hůř vypínala (Johnston et al., 2008).

Nálezy tohoto třetího druhu se ve výzkumu bolesti krku objevují opakovaně. Zároveň se nejhůř vykládají: autoři studie s kancelářskými pracovnicemi otevřeně uvedli, že nedokážou říct, zda byla změna zdrojem bolesti, nebo jejím důsledkem.

Časté omyly o svalové dysbalanci

„Moje držení těla ukazuje, že mám dysbalanci, a proto mě to bolí“

Držení těla a bolest spolu souvisejí volněji, než tato představa naznačuje. Dospělí s bolestí krku mají v průměru skutečně víc předsunutou hlavu než dospělí bez bolesti, u dospívajících ale takový rozdíl nebyl (Mahmoud et al., 2019). U dolní části zad našel přehled 41 systematických přehledů souvislosti s držením těla a sezením, ale žádnou shodu, že by bolest způsobovaly (Swain et al., 2020).

„Napravte dysbalanci a bolest zmizí“

Toto tvrzení má nejslabší oporu. Metaanalýza 28 studií s 901 lidmi s horním zkříženým syndromem z roku 2026 zjistila, že korekční cvičební programy jasně změnily měřené držení těla, například úhel hlavy a ramen. Účinky na bolest, funkci, svalovou aktivitu a rovnováhu byly neprůkazné (Khorramroo et al., 2026).

„Takže na cvičení nezáleží“

Záleží, jen ne nutně z uváděného důvodu. Ve studii se 198 pracujícími dospělými s častou bolestí krku a ramen snížily dvě minuty posilování denně v pracovní dny bolest a citlivost oproti samotným zdravotním informacím (Andersen et al., 2011). Cvičením v této studii bylo postupně se stupňující posilování, ne náprava konkrétní dysbalance. Víc o krátkém cvičení najdete v článku Stačí dvě minuty cvičení? a o protahování v článku Pomáhá protahování na bolest krku?

Související pojmy

Horní zkřížený syndrom je nejznámějším modelem svalové dysbalance u lidí, kteří pracují u stolu. Držení těla, se kterým se obvykle spojuje, popisuje stránka o předsunutém držení hlavy a pro dolní část zad stránka o bolesti beder ze sezení.

Cvičení na protažení a mobilitu krku, ramen a zad v Bavelu navrhli a natočili fyzioterapeuti.