Horní zkřížený syndrom

Horní zkřížený syndrom je navržený vzorec svalové dysbalance v oblasti krku a ramen, který jako první popsal Vladimír Janda (1928–2002). Podle jeho modelu se spojnice zkrácených svalů na zadní straně krku a na přední straně hrudníku kříží se spojnicí oslabených svalů na přední straně krku a uprostřed zad a výsledkem je předsunutá hlava a kulatá ramena (Russin a kol., 2026).

Jaký vzorec horní zkřížený syndrom popisuje?

Když obě dvojice zakreslíte na tělo při pohledu z boku, vytvoří písmeno X (Russin a kol., 2026):

• Zkrácené vzadu: horní část trapézového svalu a zdvihač lopatky.
• Zkrácené vpředu: velký a malý prsní sval.
• Oslabené vpředu: hluboké flexory krku.
• Oslabené vzadu: střední a dolní část trapézového svalu.

Změny držení těla, které se s ním spojují, jsou předsunutá hlava, kulatá ramena a změněný pohyb lopatek (Russin a kol., 2026). Řečeno běžnými slovy, jde o typické shrbené sezení u stolu: viz předsunuté držení hlavy a kulatá záda.

Co to znamená v praxi?

Horní zkřížený syndrom je klinický popis, ne formální diagnóza. V MKN-10 nemá vlastní kód; nejblíž má kód pro „abnormální držení těla“. Proto chybějí údaje o tom, kolik lidí ho má (Russin a kol., 2026).

Existuje horní zkřížený syndrom? Co říkají důkazy

Upřímná odpověď zní, že některé části modelu podložené jsou, jiné ne, a tvrzení, které celý model drží pohromadě, totiž že náprava vzorce uleví od bolesti, má jen slabou oporu.

Co obstojí:

• Dospělí s bolestí krku mají v průměru víc předsunutou hlavu než dospělí bez bolesti a u dospělých to souvisí s bolestí a omezením. U dospívajících se takový rozdíl neukázal (Mahmoud a kol., 2019).
• Lidé s bolestí krku mají nižší aktivitu hlubokých flexorů krku (Falla a kol., 2004) a kancelářské pracovnice s bolestí krku vyšší aktivitu povrchových svalů, například kývače hlavy (Johnston a kol., 2008). To odpovídá části modelu o „oslabených hlubokých flexorech krku“, i když jde o malé studie.
• Kratší malý prsní sval se pojí s lopatkou, která se při pohybech paže naklání dopředu, přinejmenším u lidí bez bolesti (Borstad a Ludewig, 2005).

Co neobstojí:

• Část o „zkráceném zdvihači lopatky“ se při měření nepotvrdila. Dvě ultrazvukové studie nenašly rozdíl v tuhosti zdvihače lopatky mezi lidmi s chronickou bolestí krku a bez ní (Varol a kol., 2024; Valera-Calero a kol., 2025).
• Každá z uvedených studií se dívá jen na jeden znak. Žádná neukazuje, že celý vzorec existuje jako jeden syndrom, ani co z něj přichází dřív.

Hlavní slib: metaanalýza 28 randomizovaných studií z roku 2026 s 901 lidmi s horním zkříženým syndromem zjistila, že korektivní cvičení jasně zlepšilo úhly hlavy, ramen a zakřivení horní části zad. Účinky na bolest, funkci, aktivitu svalů a rovnováhu ale byly neprůkazné (Khorramroo a kol., 2026). Jinými slovy: změna toho, jak člověk vypadá, spolehlivě nezměnila to, jak se cítí.

Časté omyly

• „Mám horní zkřížený syndrom, takže mě bolí kvůli držení těla.“ Souvislost mezi držením těla a bolestí je slabší a méně přímá, než to naznačuje, a výzkumníci z oboru fyzioterapie se vymezili proti představě, že bolest páteře pochází z „nesprávného“ sezení (Slater a kol., 2019).
• „Musím mít celý den ramena stažená dozadu.“ Pomůckám, které to dělají za vás, se věnuje článek Fungují korektory držení těla?
• „Moje držení těla odpovídá obrázku, takže ten syndrom určitě mám.“ Držení těla a potíže nejdou vždy ruku v ruce: u dospívajících předsunutá hlava se většinou ukazatelů bolesti krku nesouvisela (Mahmoud a kol., 2019). Pokud vás zajímá vaše vlastní postavení, test držení těla u zdi je jednoduchá kontrola, kterou zvládnete sami, ne diagnóza.

Pokud bolest krku nebo ramen trvá déle než několik týdnů nebo ji provází mravenčení či studená paže, zajděte k praktickému lékaři (NHS). Cvičení pro krk, ramena a horní část zad v Bavelu navrhli a natočili fyzioterapeuti.